L - O (40 slovíček)

Lagrycový = vachrlatý

(ne příliš pevný nebo kvalitní)

„Opatrně na tom řebřu, přinde mi takový lagrycový.“

Lapět = sedět

(prostě sedět na zadku)

„Kam bys chodil furt... lap na řiti a pij!“

Lapotat = bublat v břichu

(bublání ve střevech nebo rovnou únik plynů)

„Ježiš mě jaksi mi to tam lapoce, snad se nepoterentím.“

Lašovat = chodit a hledat

(po kuchyni, po lese, po poli...)

„Co tady lašuješ po tmě, di spat!“

Lata = záplata

(jak jsem zjistil slovo zalátat je běžné, ale slovo lata Češi neznají... zvláštní)

„Vem si prosím tě jinačí gatě, dyť toť ty sou samá lata!“

Lebeňa = hlava

(co dodat, prostě hlava)

„Ten byl ožralý, že ledva beblal.“

Ledva = sotva

(co dodat, prostě sotva)

„Ten byl ožralý, že ledva beblal.“

Lenoch = linkovaný papír do sešitu

(takový ten list s linkama, co si malí školáci vkládají pod stránku bez linek)

„Sem dostal trojku ze psaní protože sem si zapomněl lenocha a měl sem to šórem.“

Lepačka = plácačka

(plácačka na mouchy, plácnout = lepnout)

„Mucha je tu sviňa, podej lepačku!“

Liša = velký oheň

(prostě pořádný táborák)

„Už tam nepříkladej, už je to liša jak sviňa aj tak!“

Lofas = penis

(nijak silně vulgární, něco alá "ocas" nebo "péro")

„A tys řekl, že to bereš? Ty si lofas!“

Lochna = díra

(typicky v oblečení)

„Cos dělal Toncku? Dyť máš na košuli lochnu přes celé záda!“

Ludra = potvora, lemra

(používá se jako nadávka)

„Ty ludro jedna shnilá!“

Lukše = nudle

(nudle do polévky)

„Mamo jaká je dneska polévka? S lukšama.“

Lúšňat = bezcílně chodit

(to snad ani nemá řádný český ekvivalent)

"Co tady furt lůšňáš?"

Micnout se = minout, netrefit se

(co dodat)

„Ty si úplně slepý, dyť ses micnul aspoň o metr!“

Mignút = zbláznit se

(je miglý, miglo mu = zbláznil se)

„Jožin chce jet traktorem do Prahy... asi mu miglo.“

Mlaštit = praštit

(co dodat)

„Bacha vosa! Tož honem, mlašti ju nečím!“

Morák = krocan

(možná není úplně moravské)

„Už sme dlůho neměli moráka, dali byste si ho děcka?“

Morgoš = cikán

(mírně hanlivé a možná ne úplně moravské)

„Jak bylo na koupališti? Ale zas tam bylo plno morgošů.“

Mrml (též mrmel) = plivanec, chrchel

(hnusný hustý plivanec)

„Fuj to byl hnusný mrml, ty si fakt prase!“

Nabrblat = vyhubovat, vynadat

(spíše vyhubovat dítěti než sprostě vynadat dospělému)

„Toníku neříkej mamince, že sem ti dal ochutnat pivo ať nám eště nenabrble.“

Náčení = nádobí

(moc krásné ustálené spojení je pak náčeňová hadra)

„Toníku bež umyt náčení!“

Nadrapovat = nabírat na zvracení

(taková ta předzvěst zvracení)

„Toncek bude mysim brzo plut, hle jak se nadrapuje.“

Namětat = něčím mávat

(typicky se používá když někdo s něčím divoce pohybuje)

„Přestaň s tím kvítkem tak namětat, dyť z něho nic nezbude!“

Napučený = uražený, nafouknutý

(analogicky napučit se)

„Mařena je zase napučená, že sem si z ní dělal srandu.“

Natěhňaný = namačkaný

(namačkaný na sebe)

„Sedni si nekam jinam, už sme tu dost natěhňaní aj bez tebe!“

Ňámat = naříkavě mňoukat, kňourat

(zřejmě shodné z ňamčet, typicky teskné mňoukání kočky, ale přeneseně i dětský nářek)

„Hergot tam ta Mačka šla, děcko jí tu ňáme a ona nikde!“

Ňamčet = naříkavě mňoukat, kňourat

(zřejmě shodné z ňámat, typicky teskné mňoukání kočky, ale přeneseně i dětský nářek)

„Dej té kočce neco k jídlu, dyť tu ňamčí už hodinu.“

Očehlat = něco sedřít nebo seškrabat

(těžko přeložitelné, očehlaný je také někdy silně opotřebovaný nebo ztupený)

„To chce nový vrták, toť ten je už úplně očehlaný.“

Očváchnout = rychle umýt nebo okoupat

(rychle se osprchovat)

„Počki na mně, já se enom rychle očváchnu a du taky.“

Odrobinka = drobek

(jak v původním významu, tak přeneseně pro něco malinkého)

„Ten Toník to je taková odrobinka, měl by víc jest.“

Ogara = kluk

(také ogar, 4. pád je potom buď ogaro nebo ogare)

„Poď a ukaž mi teho ogara co ti sebral tu čepicu!“

Oharek = okurka

(u nás se nedopalek říkal vždycky vajgl a oharek byl prostě okurka)

„Poď mi pomoct, musíme posbírat oharky.“

 

Ochmérat se = motat se někde, obcházet okolo

(má často takový podtext dělání něčeho nekalého)

„Tato di se podívat ven, ochmérá se tam jakýsi divný chlap.“

Ochvístnout = postříkat

(někoho něčím postříkat)

“Ta sviňa Toncek schválně vedle mě najel do kaluže aby mě ochvístl!”

Okrůžlat = okrájet

(třeba nejaké ovoce, typicky jablko)

„Mami okrůžlaj mi prosím tě jabko.“

Onuca = cár

(onuce bude asi i české slovo, ale co)

"Sundej tu onucu ty ostudu a vem si pořádné tričko!"

Orkaf = krám

(výrobek pochybné kvality a původu, lehce podobné jako vergl nebo harapák)

„Šak to nefunguje! To bude semizdá pěkný orkaf!“

Ošpica = výrůstek

(typicky špičatý výrůstek, vřídek, asi dost lokální výraz)

"Mrkni mi na záda co to tam mám za ošpicu."

 

Věděli jste?

Morava je mimo jiné symbolem našeho vinařství. Vinařskou oblast Morava tvoří čtyři vinařské podoblasti - Mikulovská, Velkopavlovická, Slovácká a Znojemská (původně jich bylo deset). V těchto čtyřech oblastech se pak nachází celkem 312 vinařských obcí. Vinařská oblast Čechy má naproti tomu pouhých 72 vinařských obcí.

Ještě markantnější je moravská vinařská dominance při porovnání plochy vinic. 96% plochy vinic, registrovaných v České republice, připadá na vinařskou oblast Morava. Největší z našich vinařských podoblastí je ta Velkopavlovická. S rozlohou vinic 5143 ha zahrnuje plných 27,5% vinic v České republice. Do Velkopavlovické podoblasti spadá i naše největší vinařská obec Velké Bílovice s rozlohou vinic přesahující 800 ha.

Ve vinařském roce 2011/2012 bylo v ČR vyrobeno cca 650 tisíc hl vína. Výrazně přitom převažuje víno bílé, které má u nás obecně lepší podmínky.