P - S (48 slovíček)

Pagáčky = typické „placky“

(takové malé slané placky typicky se škvarkama)

„Podej mi eště jeden ten pagáček.“

Pantok = kalač, dlouhá těžká sekera

(možná není úplně moravské)

„Na takový špalek si vem radši pantok Toncku.“

Paprče = ruce

(spíše hanlivě)

„Nešahej na to nebo dostaneš přes paprče!“

Paštěka = pusa, huba

(spíše hanlivě)

„Drž už tu paštěku nebo přes ňu dostaneš!“

Peň = pařez

(prostě pařez)

„Nelítej tady ať nezakopněš o nějaký peň!“

Pentilka = versatilka

(někdy též pentelka, prostě taková ta zvláštní tužka)

„Toncku neviděls nekde moju pentelku, nemožu ju najít.“

Pěry = ovocné knedlíky

(klasické sladké knedlíky plněné ovocem nebo marmeládou)

„Ach jo, to už máme zase pěry, já chcu něco s masem.“

Pcháčí = trní

(třeba trnitý malinový keř)

"Herdek tady je to samé pcháčí, budeme celý doškrábaní."

Piják = klíště

(co dodat)

"Děcka večer vás musím zkontrolovat jestli nemáte pijáky."

Plantat se = motat se, překážet

(motat se, někomu překážet, zajímavý též výraz zaplantaný nebo doplantaný)

„Přestaň se mi tady plantat a di dělat neco užitečného!“

Planťucha = popleta, trdlo

(lehce mazlivé, používané třeba u dětí)

„Ty si ale planťucha Toníku.“

Pleskaňa = placatka

(česka je asi obdobné pleskačka)

"Vem aspoň pleskaňu slivovice, bůhví jak dlůho tam budem."

Plitký = mělký

(typicky mělký talíř)

„Chceš to na plitký nebo na hluboký taléřek?“

Plpa = maglajz, majda

(něco rozmačkaného, kačovitého, přídavné jméno je plpatý)

„Poď si sněst tu zmrzlinu než z teho budeš mět úplnou plpu!“

Plut = plivat

(plivat nebo vyplivávat - vyplut)

„Musíš kolem sebe furt tak plut ty prase?!“

Plyskýř = puchýř

(klasický puchýř na noze třeba)

"Herdek já mám z těch nových botek nohy samý plyskýř."

Poprlit se = spálit se o kopřivu

(velmi lokální, není to skvělé mít speciální výraz pro popálení od kopřivy? :-))

„Nelez do těch kopřiv nebo se poprlíš a budeš řvat!“

Pošahaný = přihlouplý

(slabomyslný, duševně zaostalý, někdy též šáhlý)

„Tož víš kerou myslím... jak má takového teho pošahaného kluka.“

Poterentit = pokadit se

(není vulgární, spíše takový dětšký výraz, možné též vyterentit se)

„Ty Toníku běž eště na záchod, ať se pak nepoterentíš v autobusu.“

Poznenáhlu = pomalu

(prostě ne náhle, ale pomalu, v klidu)

„Já už du, tož už se taky poznenáhlu vypravuj.“

Pozodnášat = odnosit

(co dodat)

"Co ti možu pomoct? Možeš pozodnášat ty taléřky."

Poždarátko = cokoli, co použijete abyste někam dosáhli

(hodně lokální, pro větší věc může být může být též výraz poždarák)

"Já tam nemožu došáhnout... potřeboval bych nějaké šikovné poždarátko"

Prakr = klepač na koberce

(možná není úplně moravské)

„Až tu tvoju žákovskou uvidí tata, tož o tebe zlomí prakr Toníku.“

Prk = rapl

(prostě někdo, kdo rychle vybuchne)

„Ten Toník to je rapl po mamě.“

Pšola = prcek

(nevím jaký je prapůvod, ale typicky je škádlivé oslovení dítěte)

„Tak co ty pšolo, nechceš už náhodou jít spat?“

Půlsta = pade

(nebo krátce pulsta, prostě padesát korun)

„Puč mi nejaké peníze prosím tě, já už mám enem posledního pulsta.“

Ragoš = liják

(prudký déšť, průtrž mračen)

„Sleduj ty mraky, to bude pěkný ragoš.”

Rantl = obrubník

(možná není úplně moravské)

„Mamo já sem zakopl o rantl a rozbil si koleno.”

Rapaté = drsné, pórovité, rozpraskané

(tohle mám úplně typicky spojené se drsnou popraskanou kůží)

"Musím si namazat ruky, mám je jakési rapaté."

Roba = ženská

(typicky silnější nebo ráznější ženská, žádná křehotinka, „light“ verze je robka)

„Ta Mařena to je ale roba co?“

Róchnout = prasknout

(když něco praskne, dost typicky třeba sklenice)

"Toť tu sklénku už vyhoď, ta je róchlá."

Rozcasnované = roztrhané, potrhané

(oblečení, látka, hračky... cokoliv hlavně textilního)

"Opovaž se jít ven v těch rozcasnovaných gaťoch ty ostudo jedna."

Rozgajdaný = neupravený, rozkasaný

(tričko nezakasané do kalhot apod.)

"Zakaš se, si celý rozgajdaný."

Rozglábené = zotvírané

(zotvírané dveře, skříně apod.,otevřené do průvanu, asi dost lokální výraz)

"Herdek zavírejte ty dveře, všude je roglábené do průvanu!"

Rozmňágat = rozmačkat

(rozmačkat, spíše v nechutném slova smyslu)

"Dyť ty jabka sou úplně rozmňágané! Ty sis na tu tašku snad sedl ne?!"

Rožnout = rozsvítit

(kdo by ještě neslyšel o tomto úžasném slově)

„Rožni! Co mám jako rožnit? Ale s rožněním di do řiti a rožni světlo vole!“

Rychna = smrad

(možná není úplně moravské)

"Fuj to je rychna... která sviňa to byla?!"

Ryna = okap

(svislá i "vodorovná" část okapu)

"Tonsku herdek vyčisti tu rynu, dyť je to plné listí."!"

Rýsováček = připínáček, napínáček

(prostě takový ten krátký špendlík s velkou placatou hlavou)

"Kerá sviňa mi nastražila ten rýsováček na židlu?!"

Sichrhajska = zavírací špendlík

(co dodat)

"Teď mi tady kdesi spadla sichrhajska, dej bacha ať se nepichneš."

Skama = odkud

(správnější by bylo asi zkama, ale vyslovuje se to skama)

"A ty si skama?"

 

Skřidla = poklička

(prostě poklička na hrnec, další legendární slovo)

"Hergot ta skřidla ale pálí!"

Slopat = pít

(hltavě, hodně, podobné jako chlpat)

"Tys mi to všecko vyslopal? Tož to si děláš srandu!"

Smeťka = smítko

(méně mazlivě pak smeťa)

"Herdek včera sem tu vysála a dneska zas všude samá směťka."

Smidat = utíkat, sprintovat

(občas jsme používali jako malý kluci)

„Toník trefil šutrákem sousedovo okno, tos měl vidět jak smidal pryč!“

Strk = svah, kopec

(svah je asi nejsprávnější)

„On tam má za barákem takový strk, a do teho strka on nevycúfá.“

Suk = uzel

(používá se ale také po česku pro suk ve dřevu)

„Takový suk sem si udělal na těch šňůrkách, že už s ním bojuju půl hodiny.“

Svica = loučení se svobodou

(prostě rozlučková párty před svatbou)

„Jakto žes nebyl na té Tonckově svici?“

 

Věděli jste?

Území dnešní Moravy bylo prokazatelně osídleno již v pravěku, v období starších čtvrtohor. Z doby paleolitu pocházejí zdejší světově unikátní historické nálezy. V 9. století našeho letopočtu vzniká historický útvar známý jako Velkomoravská říše, která v době svého největšího rozmachu zahrnovala území patřící dnes nejen dnešní České republice, ale i části Slovenska, Polska nebo Rakouska.

Ve 12. století bylo ustaveno Markrabství moravské, které bylo po mnoho staletí, v různých územních obměnách a s různou mírou autonomie, jednou z historických „zemí českých“. Roku 1928 vznikla tzv. země Moravskoslezská, která spolu s Čechami, Slovenskem a Podkarpatskou Rusí tvořila mladé suverenní Československo. Po mnichovském diktátu z roku 1938 byla téměř třetina území Moravskoslezské země zabrána Němci a Poláky. 16. března 1939 byl zbytek země začleněn do Protektorátu Čechy a Morava.

Země Moravskoslezská byla obnovena v roce 1945, ale ne na dlouho. V roce 1948 byl přijat zákon o krajském zřízení, kterým byla tato země jako správní celek zrušena a československé území bylo rozděleno na kraje. Morava tak zůstává již „jen“ historickým a kulturním celkem.