Š (43 slovíček)
Šanšírovat = zaclánět, překážet
(asi podobné jako někde se někomu motat do cesty)
„Toníku běž se chvilu zas šanšírovat mamince do kuchyně jo?“
Šáší = něco jako keř, nebo chvojí, nebo větve
(typicky třeba větve keře)
„Zalez si při tom chcaní aspoň někam do šáší ať tě všeci nevidijou.“
Šibačka = velikonoční koledování
(totéž co šmigrus)
"V kolik vyrazíme zitra na šibačku?"
Šibat = koledovat o Velikonocích
(chodit na šibačku, vyšibat někoho)
"Pudeš s nama letos šibat Toncku?"
Šikovná = hezká, pěkná
(používá se jak pro správný význam „zručná“, tak pro hezká, pěkná)
"Z té Božky je nakonec celkem šikovná baba co?"
Šiška = knedlík
(nakrájenému knedlíku se pak říká buď taky šišky nebo "kolečka šišky")
"Toníku kolik budeš chtět koleček šišky k té máčce?"
Škňůřit se = ksichtit se, ošklíbat se
(dělat obličeje)
„Moc se neškňuř a jez, nic jiného beztak nedostaneš!“
Škraň = vnitřek tváře
(prostě vnitřní tvář v puse)
"No tomu to šmakuje, podívej se jak má plné škraně."
Škrk = zip
(analogicky zaškrknout = zapnout zip)
"Herdek zase se mi rozbil škrk na gaťách."
Škrůkat = kručet v břiše
(nebo taky škručet)
"Jaksi mi divně škrůká v břuchu. Asi z hladu, najez se!"
Šlaha = rána
(ve smyslu zvuku i úderu)
"Herdek to byla šlaha! To muselo praštit nekde blízko."
Šlahnout = švihnout, hodit, praštit, spadnout
(praštit někoho něčím, také něco někam zahodit, ale také praštit sebou)
"Dyť je to rozbité, šlahni tým nekde."
Šmarovat = rychle chodit
(asi dost lokální, není to přímo běžet, ale jít rychle)
"Už před půl hodinou sem ti říkal, až jdeš vynést koš... a už šmaruj!"
Šmatlat = šmajdat, blbě chodit
(šmajdat, šoupat nohama apod.)
"Ja su uplně hotový, ja už ledva šmatlu."
Šmelc = second hand
(prostě klasický sekáč)
"Šikovné tepláky... ty sú nové? Né, kúpené ve šmelcu."
Šmetrdola = kremrole
(prostě kremrole, trubička)
„Ty šmtrdole sú výborné, podaj mi eště jednu.“
Šmigrus = velikonoční koledování
(totéž co šibačka)
"Pudeš letos na šmigrus?"
Šňůrky = tkaničky
(prostě tkaničky od bot)
„Toníku zavaž si pořádně ty šňůrky nebo sebou někde šlahneš!“
Šobrňat = čurat
(také vyšobrňat, nidky jsem ale asi neslyšel pošobrňat, to jenom poscat)
„Toníku honem se běž eště vyšobrňat ať už možeme konečně jít.“
Šojtřit = bláznit, vyšilovat, panikařit
(možná dost lokální)
„Ježiš nešojtři furt, šak ono to nějak dopadne.“
Šomťák = opožděnec, hlupák
(toto slovo jsem poprvé slyšel až v rodině mé naželky :-))
"Nestoj tady jak šomťák, dělaj neco!"
Šopa = kůlna, stará stavba
(kůlna nebo přístřešek nebo obecně stavba v dezolátním stavu)
"Udělej něco s tou tvojou šopou než ti to spadne na hlavu."
Šórem = nakřivo
(cokoliv co není rovně)
„Tož tos neudělal moc dobře, šak to máš celé jaksi šórem“
Špice = dráty v kole
(výplet na jízdním kole)
"Mami Toník mi strčil klacek do špic!"
Špilka = špejle
(množné číslo špilky)
"Toníku jestli se tou špilkou pichneš do oka, tož si mě nepřej!"
Šprušla = příčka žebříku
(na řebříku nebo na průlezce)
"Jak tam mám asi tak vylézt když ti tu chybijou dvě šprušle?!"
Šráky = šle, kšandy
(dost často se taky používá pro mít sopel jak šráky)
"Vysmrkej se prosím tě, dyť máš sopel jak šráky."
Šťágat = stříkat
(prostě stříkat třeba vodou)
"Tož si blbý, co na mě šťágáš, dyť mi zničíš účes!"
Štamprla = panák
(používá se jak pro samotnou skleničku tak pro obsah)
"Podaj štamprle, dáme si slivovicu."
Štangla = horní tyč rámu kola
(samozřejmě taky štangla salámu)
"Pojeď s nama Božka, já tě veznu na štanglu!"
Štelář = polička
(polička ve skříni nebo knihovně)
"Podej mi tu knížku z teho druhého štelářa prosím tě."
Štragadlo = zavazadlo
(veliká věc, nelehká na manipulaci)
"Ta tvoja taška to je hrozné štragadlo, to sis nemohla vzít neco menšího?"
Štricla = bochník
(bochník chleba)
"Vem pět rohlíků a půl štricle chleba."
Šťukat = škytat
(co dodat)
"Herdek já šťukám, na mě semizdá kdosi myslí."
Šufánek = naběračka
(to už je taky známá moravská klasika)
„Kolik chceš té máčky? Tož tak ze dva šufánky.“
Šupa = rána
(ve smyslu zvuku i úderu)
"Dej do teho pořádnou šupu ať to tam doletí."
Švidrat = šilhat
(prostě šilhat očima)
„Ten malý Toník švidrá jak sviňa.“
Šůlat = něco hníst mězi prsty
(nenapadl mě český ekvivalent, typicky když děláte mezi prsty kuličku z holubů :-))
„Já su jak pošůlaná blecha.“
Šupáky = nazouváky
(nazouvací pantofle nebo žabky)
"Nechoď mi tu bosky, vem si aspoň nejaké šupáky."
Šušeň = holub z nosu
(co dodate)
"Nerýpej si furt ty šušně sakra!"
Švica = sestra, ségra
(co dodat)
"Neviděls tu něgde moju švicu?"
Švidrat = šilhat
(prostě šilhat očima)
"Zajti s tím Toníkem k očnímu, dyť on švidře jak sviňa."
Švonec = cár
(cár látky)
"Potřebuju nejakú hadru, ale honem, stačí nejaký švonec."
