T - Ž (43 slovíček)

Tadyma = tudy

(další ze série moravský směrových slovíček :-))

„Tama nebo tadyma, to vynde na stejno.“

Tama = tamtudy

(další ze série moravský směrových slovíček :-))

„Tama nebo tadyma, to vynde na stejno.“

Tatar = pomlázka

(klasická velikonoční pomlázka, nikdy jsme jí neřekli jinak než tatar)

„Počkej Toncku, letos budu mít určitě delší tatar já.“

Telit = tuplovat, meldovat

(důrazně někomu opakovat, také natelit)

„Od rána mu to telim a co myslíš... samozřejmě na to zapomněl!“

Toť = tady

(také v odvozeninách jako toťten (tadyten), toťto (tadyto) apod.)

„Toť si ty lumpe, já tě hledám po celé fabrice.“

Toťkaj = onehdy, nedávno

(co dodat)

„Cože on umřel?! Dyť sem ho eště toťkaj viděl v hospodě.“

Tož = prapůvod všeho!

(na počátku bylo slovo... a to slovo bylo tož)

"Tož a toto je jako co?!"

Trnčenica = švestková omáčka

(velká dobrota typicky podávaná s knedlíkem a uzeným masem)

„Kolik chceš k té trnčenici šišek?“

Trnky = švestky

(v životě by u nás doma nikdo neřekl švestky, dycky trnky)

„Pudeš mi pomoct třepat trnky, já už si na to netrúfám.“

Ťula = truhlík, blázínek

(mazlivý výraz používaný hlavně pro děti)

„Dávej pozor ať z té houpačky nespadneš ty ťulo.“

Ucmuchtaný = ušpiněný

(upatlaný, ušpiněný)

„Fuj ten ubrus už je ale ucmuchtaný, musím ho vyměnit.“

Vaječina = míchaná vajíčka

(nemohl jsem uvěřit, že někdo nezná výraz vaječina)

„Zitra si na snídaňu udělám vaječinu s chlebem.“

Valit = jít, jet

(někam jít nebo jet)

„Kam valíš Toncku?“

Vergl = starý krám

(významově podobné harapáku a také orkafu)

„Zahoď už ten vergl a kup si neco pořádného!“

Vset = založit, ztratit

(něco někam vset, podobné jako zatarmanit)

„Kde máš tu čepicu? Kam sis ju zas vsel?“

Vyšolichané = vymazlené

(typicky si to pamatuju jako výraz pro moc pěkně zařízenou domácnost)

„Byla sem u Mařeny v tom novém bytě, tož ta to tam má vyšolichané.“

Uřícený = zadýchaný, zpocený

(prý to v Čechách nepoužívají tak je moravské)

„Nepi tu studenou vodu, když si tak uřícený Toníku!“

Zacuckovat = zamotat, zauzlovat

(možná není úplně moravské)

„No ty si teda šikovný, dyťs to eště víc zacuckoval!“

Zaknutlovat = zamotat, zauzlovat

(možná není úplně moravské)

„Herdek ty máš ty vlasy ale zaknutlované, kdy ses naposledy česal?“

Zapackovat = zakopnout

(taky packovat o něco)

„Ukliďte si sakra ty hračky děcka, kdo tady o to má furt packovat!“

Zaplantaný = zamotaný

(také ve smyslu zamoteného děje, velmi podobný výraz doplantaný)

„To je jakési zaplantané, já temu nevím konca kraja.“

Zasedat = váznout v krku

(když něco nejde dobře polykat a vázne to v krku)

"Je to suché, že? Zasedá ti to, že? Dej si k tomu pivo."

Zastrouhnout = ořezat tužku

(ořezávátko je pak samozřejmě zastruhovátko)

„Zastrouhni si ty tužky, dyť to máš jak kopyta!“

Zasukovat = zauzlovat, zamotat

(prostě uzel je suk, takže zauzlovat je zasukovat)

„No ty to máš zasukované, to bude lepší zrovna rozstřihnout.“

Zaštraganý = zaskládaný, zaházený

(zaházený hromadou jiných věcí)

„Jéžiš to budeme hledat hodinu, to je zaštragané až kdesi vzadu!“

Zatarmanit = ztratit, založit někam

(nenašel jsem jednoslovný český výraz)

"Herdek spomeň si kams zatarmanil ty dědovy prášky než bude pozdě!"

Zavazet = zaclánět

(možná není úplně moravské)

„Nezavazej a poď mi radši pomoct!“

Zbuntovat = zosnovat, domluvit

(asi lze použít i jako zburcovat, ale blíže to má k vymyšlení a připravení nějakého činu)

„To né já, to Jaryn to celé zbuntoval, já sem se enom přidal!“

Zbůzat = hledat, šmejdit

(podobně jako lašovat, např. hledat po kuchyni něco k snědku)

„Co tady furt zbůzáš?!“

Zďablý = unavený, smutný, přešlý

(používá se taky třeba pro nepovedenou splasklou bublaninu – je zďablá)

„Co je s tebou, si jakýsi zďablý?“

Zďablinka = někdo unavený, smutný, přešlý

(úplně typicky se používá pro malé děti)

„Pocem ty moja zďablinko, jestli ty nakonec nebudeš nemocný.“

Zekša = křivě

(zřejmě dosti lokální)

„Máš to celé jaksi zekša čoveče.“

Zemáky = brambory

(neexistovalo u nás doma, aby někdo řekl brambory)

„Chceš ty zemáky celé nebo namačkané?“

Zgarb = rozbitá věc

(něco rozbitého, nefunkčního, na vyhození)

„Snáď si nechceš ten starý zgarb nechat, šlahni s tím prosím tě!“

Zgarbák = smetiště, skládka

(prostě smetiště)

„Děcka poďme na zgarbák střílet ze vzduchovky do sklínek!“

Zglíňat = hledat něco více méně neurčitého

(typicky když procházíte byt a hledáte něco dobrého k jídlu)

“Co tady zglíňáš, honí tě mlsná?“

 

Zhlavec = polštář

(typicky ten na spaní, ne malý polštářek někde na pohovce)

„Podej mi ten zhlavec, já ti to musím oprat, máš to už celé žluté ty prase.“

Zchublaný = zmuchlaný

(typicky látka, nebo peřina, infinitiv zchublat)

„To tam jako necháš ty peřiny toť tak zchublané ty potvoro?!“

Žďárat = dostávat ven

(nebo ždárat, něco vyžďárat např. párátkem ze zubů)

„Herdek mám cosi mezi zubama a nemožu to furt vyžďárnout.“

Žďobínek, žďobek = kousíček, troška

(u nás se vždy používalo zejména ve významu kousíček jídla)

„Tož ty sis vzal enom takový žďobínek, ukroj si víc!“

Žuglit = to snad ani nemá český ekvivalent

(žuglí se něco co se snažíte utřít nebo očistit a ono to nejde)

„Toto že je umyté okno, dyťs tu špinu jenom tak rozžuglil!“

Žut se = to snad ani nemá český ekvivalent

(žuje se např. ponožka, když se vám shrnuje z nohy v holínce)

„Počkej na mě, mě se úplně zežula ponožka.“

Žváchat = jíst nebo žvýkat

(typicky něco co nejde úplně dobře do krku)

„Já ti přidám máčku, přece nebudeš žváchat ty suché šišky.“

 

Věděli jste?

Morava se dělí na několik národopisných oblastí. Ve střední úrodné části Moravy se nachází známá oblast Hané, typická silnou orientací na zemědělství, bohatě zdobenými kroji nebo výrazným nářečím. Hanáckou metropolí je krajská Olomouc.

V jihovýchodní části Moravy se nalézá oblast zvaná Slovácko. Tato oblast si dodnes udržuje staré kulturní zvyky o čemž svědčí velké množství folklórních souborů a cimbálových kapel, které z tohoto regionu pocházejí. Často je zde rovněž k vidění typická architektura, zejména zdobení domů a vinných sklípků.

Další známou etnografickou oblastí Moravy je Valašsko, nacházející se v nejvýchodnější části území. Valaši, pověstní svojí tvrdohlavostí, jsou z historického hlediska rusínsko-rumunskými pasteveckými kmeny.